-
Zemědělství V – lov, rybolov a sběr
Tato kapitola se netýká zemědělství jako takového, přesto se jedná o jeden ze způsobů obživy, i když jen okrajový. Hospodařením si Keltové dokázali zajistit dostatek potravy, přesto lov, rybolov ani sběr úplně nevymizel. Lesní porosty hrály v době laténské důležitou roli a to nejen jako zdroj dřeva a letniny, ale také potravy, a to jak…
-
Zemědělství IV – chov zvířat
Rozvoj pěstovaných druhů rostlin, hlavně obilí, zajistil lidem dostatek potravy k přežití, a nebylo zapotřebí doplňovat zdroje lovenou zvěří. Maso bylo stále důležitou složkou potravy, ale teď už spotřebu pokrývalo maso chovaných zvířat a lov byl spíše okrajový (cca 2 – 10 % z celkové spotřeby masa). Vzhledem k tomu, že mléko a vejce měly…
-
Zemědělství III – pěstované plodiny
Jaké plodiny se v době laténské pěstovaly víme především díky archeobotanice a písemným pramenům, které ale nemusí úplně přesné. Archeobotanika se zabývá studiem rostlinných makrozbytků, jejichž analýzou zjišťuje, o které konkrétní druhy v nálezu se jedná. Zkoumané nálezy se řadí do dvou skupin – otevřené a uzavřené. Otevřené nálezové soubory obsahují zbytky rostlin hromadících se…
-
Zemědělství II – nástroje
Od chvíle, kdy začal člověk obdělávat půdu, potřeboval k tomu nářadí, které mu práci usnadňovalo. A to nejen pro přípravu půdy, ale také pro sklizeň a její přesun do sídelního areálu. Doba laténská se vyznačuje významnou inovací používaných nástrojů, čímž bylo dosaženo vyššího efektu při pěstování plodin. Díky většímu kontaktu s vyspělejším Středozemím začali masivně…
-
Zemědělství I – způsob hospodaření
Zemědělství poskytovalo lidem doby železné dostatek (dle antických autorů dokonce i nadbytek) potravy. Tento fakt umožnil výrazný rozvoj řemeslné výroby, přes to zůstává zemědělství základním způsobem obživy. Potvrzují to archeologické nálezy odkrývající nejčastěji sídliště typu zemědělských osad, které bývaly obklopené poli a pastvinami. Pole a pastviny se nacházely také v okolí hradišť a oppid, kde…
-
Keltská kuchyně V – recepty
V tomto článku si představíme pár receptů, které jsou ověřené experimentální archeologií na základě nálezů nebo teoreticky možné s ohledem na tehdejší suroviny. Zdrojem některých receptů je kniha od Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a středověku, některé jsme sami zkoušeli. Před samotným zkoušením doma je nutné si uvědomit, že lidé v této době nepoužívali sůl nebo…
-
Keltská kuchyně IV – potřeby pro vaření a stolování
Příprava jídla Před vařením bylo potřeba jídlo očistit a nakrájet. Prkýnka pravděpodobně neměli a krájeli vše přímo na stole. Na očištění a krájení používali nože a sekáče, které mohly mít různou velikost čepele. Zda byla rukojeť nějakým způsobem upravená pro pohodlnější držení, není jisté. Mohla tak dobře zůstat kovaná, nebo mohla být omotaná kůží, chráněna…
-
Keltská kuchyně III – skladba běžného jídelníčku
V porovnání s dnešní kuchyní nám může skladba jídelníčku běžného občana doby laténské připadat docela chudá a chuťově mdlá. Lidé v této době žili z našeho pohledu prostě a skromně. Měli a používali to, co zrovna potřebovali, s jídlem se neplýtvalo a vyjma vyhlášených hostin se jedlo tolik, kolik člověk potřeboval k životu. Přesto je nutné říct, že strava byla kombinovaná…
-
Keltská kuchyně II – pití
Voda Základní tekutinou pro pití vždy byla voda. V této době se využívala hlavně voda čistá, tekoucí z řek, potoků nebo od pramenů (studánek). Čím více života ve vodě bylo, tím byla i lepší pro člověka. Vznikaly i studny, ale tam se většinou voda kazila napadanými nečistotami, ať už to bylo např. listí, nebo naházené odpadky, příp.…
-
Keltská kuchyně I – používané potraviny
Maso Chovaná zvířata se často zabíjela na počátku dospělosti. Větší část se zabíjela na podzim nebo začátkem zimy kvůli dostatku jídla. Lidé v této době použili všechny části zabitého zvířete včetně vnitřností, tuku, morku a kostí. Úprava masa: Nejčastější úpravou bylo vaření nebo dušení. Opékání na ohni bylo spíš výjimečné. Uchování na delší dobu se mohlo…
