V tomto článku si představíme pár receptů, které jsou ověřené experimentální archeologií na základě nálezů nebo teoreticky možné s ohledem na tehdejší suroviny. Zdrojem některých receptů je kniha od Magdaleny Beranové Jídlo a pití v pravěku a středověku, některé jsme sami zkoušeli.
Před samotným zkoušením doma je nutné si uvědomit, že lidé v této době nepoužívali sůl nebo koření v tak velkém množství, jako jsme dnes zvyklí. Proto by nám tehdejší recepty velice pravděpodobně nechutnaly a byly z našeho pohledu mdlé. Lidé byli zvyklí na přírodní chutě, které dnes už neznáme, hlavně díky velké míře používání soli. Ochucení receptů tedy závisí pouze na referencích každého z vás. Další věc, kterou je nutné si uvědomit je, že Keltové neměli teploměry ani hodinky a vše, co dělali, záviselo na zkušenostech z předchozích pokusů.
Mimo uvedené recepty je možné při znalosti o tehdejších surovinách a možnostech úprav v kuchyni experimentovat a vymýšlet různé kombinace.
Pravěký sýr
Čerstvé mléko (ne UHT) zahřejeme, dokud nezačne pěnit. V tuto chvíli přidáme trochu octa a snažíme se mléko stále udržet pod bodem varu. Přidáním octa mléko zhrudkovatí. To se stane téměř okamžitě, a pokud je při míchání vidět, že se v tekutině víc hrudek netvoří, mléko stáhneme ze zdroje tepla.
Přes druhou nádobu natáhneme plátno, které prověsíme a okolo hrdla nádoby zajistíme provázkem (v moderní kuchyni vezmeme hrnec a vložíme do něj síto, ve kterém je daná buď látková, nebo umělohmotná plachetka). Vzniklou směs přecedíme přes plátno. Až většina syrovátky přeteče do spodní nádoby, můžeme zhrudkovatělý sýr ochutit (solí, kořením či bylinkami), dobře promíchat, zabalit do plátna a pověsit na vhodné místo, kde může zbytek syrovátky vykapat. Po rozbalení by sýr měl mít podobu pevné hroudy. Může se jíst přímo čerstvý, nebo je možné jej dál vyudit, příp. vysušit.
Pravěký sýr II
Měkký tvaroh se napěchuje do nádoby, kde se nechá v teple 4 – 5 dní kysat. Pak se ochutí a za stálého míchání přivede k varu a pak nechá vychladnout.
Tvaroh
Čerstvé mléko se nechá zkysnout a pak se postaví do tepla, čímž se oddělí sražené mléko od syrovátky. Pro měkký tvaroh se mléko lehce zahřeje, dokud se nezačne tvaroh srážet a na stejné teplotě se udržuje (nižší než tělesná teplota – do 30 stupňů), dokud se srážení nedokončí. Poté se sraženina nalije do plachetky a nechá se vykapat. Pro tvrdý tvaroh je třeba mléko zahřát více a poté sraženinu v plachetce zatížit.
Obilné placky
Pro největší autentičnost je dobré použít celozrnnou špaldovou mouku. Mouku smícháme s trochou vody. Musí vzniknout dobře tvárné a nelepivé těsto, proto vodu přidáváme pouze postupně, dle aktuálního stavu těsta. Z těsta pak vytvoříme placky, které pečeme na vyhřátém kameni, vymetené peci, nebo doma na sucho na pánvi.
Kaše
Celé nebo nadrcené obilné zrno, (pšenice, ječmen nebo proso) namočíme do vody nebo mléka, poté uvaříme. Během vaření můžeme přidat různé ingredience na ochucení. Většinou sádlo, slaninu, houby, bylinky. Na sladko se může přidat med a ovoce.
Sušené/uzené maso
Maso se nakrájí na menší kusy, prosolí a zavěsí pod střešní krovy. Neustálý dřevěný kouř z domácího ohniště maso postupně udí a proudící vzduch zároveň i vysušuje. Maso se mohlo sušit také nakrájené na plátky na slunci. Důležité je sucho a neustálý proud vzduchu. Takto mohlo maso vydržet až do další sezóny.
Vařené/dušené maso
Použijeme dostupné maso, dáme do kotle nebo keramické nádoby, zalijeme množstvím vody (dle způsobu úpravy) a ochutíme solí. Můžeme přidat i nějaká další ochucovadla z řad bylin. Uvařené/dušené maso vytáhneme. Konzumuje se napíchlé na noži, příp. rukama. Po vytažení masa z vody můžeme z vývaru rovnou udělat polévku.
Polévka
Z masového vývaru je možné připravit polévku. Maso můžeme vytáhnout na samostatný chod, nebo jej do polévky pokrájet. Do polévky poté zavaříme nadrcené obiloviny, příp. předem namočené luštěniny. Nakonec polévku ochutíme solí a bylinkami.
Polévka může být také ze zbytků – kostí a nedojedených ryb apod. Udělá se vývar, přidají se byliny na ochucení a obilniny na zahuštění.
Bylinky pro ochucení se vybírají dle roční doby. Jako příklad můžeme použít česnek, nať z petržele, listy řebříčku, kokošku pastuší tobolku, kořen lopuchu, mladou kopřivu, sedmikrásku, fialku, řeřichu, jitrocel kopinatý, dokonce i malé množství šťovíku.
Halštatský ritschert
Nejprve si přes noc namočíme koňský bob. Nakrájíme uzené maso a dáme jej vařit do vody nebo vývaru. Namočený bob oloupeme a přidáme s hrstí ječmene do polévky. Vaříme, dokud bob nezměkne. Poté přidáme proso. Jakmile jsou všechny suroviny uvařené, dochutíme pokrm bylinkami, solí a trochou octa (v moderní kuchyni je lepší použít ocet jablečný, nebo vinný než lihový).
Ocet
Ocet vzniká kvašením, kdy se z etanolu vytváří kyselina octová a způsobů jeho výroby je několik. Pro naše období může být nejrozšířenější výroba pivem. V pivu se svařily nezralé nadrcené trnky. Vzhledem k tomu, že pivo bylo samo o sobě nakyslé a stále pracovalo, bylo jako základ vhodné. Stejně tak se mohly nedozrálé usušené a rozetřené trnky nechat rozpustit ve víně.
Vinný ocet se vyráběl ze starého vína, které bylo v soudku postavené na slunce, nebo čerstvě vytlačených hroznů s přídavkem starého octa.
Jako zdroj pro pohotovostní výrobu mohl být chleba/chlebová placka, který se několikrát namočil ve víně a pak usušil. Usušený se rozdrtil na prach, a když bylo potřeba, přidal se prášek do vína, ze kterého během chvíle vznikl ocet.